Můj nový Wordpress

Zpracování bio potravin je maximálně šetrné a jedná se o
čistě přírodní produkty, jejichž kvalita je plně zachována a obsahují všechny
živiny, takže i po úpravě si plně zachovávají svou kvalitu. Jejich výživná
hodnota je vyšší než u klasických produktů a v jejich obsahu nenajdete ani
rafinovanou mouku, rafinovaný cukr nebo umělá sladidla či barviva. Zmíněné
látky mohou u člověka vyvolat určité nemoci nebo alergie. Dá se tedy říci, že
nasazením bio potravy se těmto nežádoucím nemocem a alergiím vyhnete.

Ekofarmy

Ne ekofarmách se nesetkáte s herbicidy ani jinými toxickými
chemikáliemi, které se při pěstování běžných potravin využívají. Ekofarmy také
neznečišťují půdu, vodu ani ovzduší žádnými umělými hnojivy.

Co bio potraviny obsahují?

Bio potraviny obsahují kromě vyššího množství vitamínu C také
železo, chróm, vápník, hořčík a jiné minerály. Kromě toho jsou také bohaté na
antioxidanty, které jsou důležitou složkou proti stárnutí. Bio potraviny také
neobsahují žádná aditiva, takže jsou bez nám tak známých “éček“.

Pesticidy

Málokdo z vás asi tuší, že pokud si v obchodě koupíte
klasické jablko, tak i po jeho umytí a snězení do těla dostanete 20 až 30
umělých jedů! Většina běžných potravin obsahuje chemické pesticidy. Týká se to
jak ovoce, tak zeleniny, dokonce i dětských výživ!

GMO a antibiotika

Bio potraviny neobsahují ani antibiotika, ani GMO. V běžném
pečivu a ve většině potravin právě GMO najdete. Jsou jimi např. složky jako
sojová mouka, kukuřičný nebo sojový olej.

Zvířata, která se chovají tzv. intenzívním chovem, bývají
krmena hormony, antibiotiky nebo léky proti parazitům, a to i přesto, že
vlastně nemocná nejsou. Dá se říci, že jde o jakousi prevenci. V každém případě
se jim látky z těchto léků dostávají do těla a tedy i do masa a mléka. Vám jako
konzumentům pak hrozí koronární choroby nebo výskyt vysokého krevního tlaku.
Pokud se však jedná o ekologický chov v biofarmách, nic takového nehrozí. Zvířatům
se syntetické látky dávají jen tehdy, je-li k tomu skutečný důvod a poté zvíře
musí navíc projít dlouhou inkubační dobou.

 

Bio potraviny jsou obecně chutnější. Jejich chutě jsou
výraznější z mnoha důvodů, které byly výše popsány, a nejen díky nim! Pěstování
bio potravin a chov zvířat na bio farmách je zkrátka obecně šetrnější a tudíž
kvalitnější.

Jo a Alice Kinglsley: Alice v zrcadle

Alice v zrcadle je příběh o boji matky a dcery s anorexií. Kniha je rozdělena do dvou částí, v první je popsán příběh z pohledu matky a ve druhé z pohledu dcery.

Matka popisuje příběh chronologicky, počínaje dětstvím své dcery. Popisuje především fakta a snaží se nalézt tu chvíli, kdy to vlastně všechno začalo. Hledá okamžik, kdy se objevily první náznaky, že s její dcerou není něco v pořádku. Rovněž popisuje i dopad Aliciny nemoci na celou rodinu. Dcera popisuje nemoc ze svého pohledu, píše velmi emotivně, popisuje, co prožívala a proč se choval tak, jak se chovala.

První podivné chování se u Alice projevilo již v 11ti letech. Vše začalo podivnými rituály, známými jako obsesivně kompulzivní porucha. Pak tyto problémy náhle vymizely. Ale vrátily se zpět v jejích 14ti letech, tentokrát už spojené s poruchou příjmu potravy, tedy začínající anorexií. Kniha popisuje celý tento proces – od prvních náznaků nemocí až po úspěšné vyléčení Alice.

Každá část této knihy má něco do sebe. Matka lépe popisuje fakta a události ve správném chronologickém sledu. Dcera popisuje své pocity, svůj vnitřně rozpolcený stav, kdy věděla, že musí jíst, aby přežila, ale zároveň nemohla, protože jí něco uvnitř bránilo.

Už kvůli dvou různým pohledům na stejné události kniha určitě stojí za přečtení.

Maria Hirse: Vím, jak chutná vzduch

Kniha je autobiografickým příběhem modelky Marii, která pracovala jako modelka. Na začátku chce Maria zhubnout, aby získala více zakázek. Ale malé zhubnutí jí nestačí a hubne dál, až se jí to vymkne z kontroly.

Maria se pak léčí jak v nemocnici, tak později i doma. Ale i při svém pobytu v nemocnici stále hubne a to především díky projímadlům, které se jí tam podařilo propašovat. Je jasné, že nikdo jí nemůže pomoct, musí chtít jen ona sama.

Celý příběh končí ve chvíli, kdy se Maria jednou v noci probudí s pocitem, že umírá. To jí vystraší natolik, že se rozhodne, že se opravdu musí vyléčit, nebo umře.

Bohužel kniha končí právě v tomto okamžiku, proces léčení zde tedy není vůbec popsán. Celkově je kniha napsána trochu povrchně, je zde popsána prostá touha “být hubená”, ale více se psychickou nemocné dívky nezabývá. Na druhou stranu je kniha přece jen poutavá a čte se velmi příjemně.

Isabele Caro: Holčička, která nechtěla vyrůst

Příběh snad nejslavnější anorektičky. Na internetu můžete nalézt spousto fotek této modelky. Se svým tělem, vyhublým až na kost, pózovala pro kampaň proti poruše příjmu potravy. Pro některé byla tato kampaň příliš krutá. Přitom ukazovala pouze skutečnost – kam až může tato nemoc zajít. Později modelka sepsala tuto knihu, aby se podělila o svůj příběh.

Kniha popisuje celý svůj život, už od jejího nelehkého dětství, kdy jí vychovávala psychicky narušená matka, která ji stále zavírala doma a obávala každého centimetru, o který Isabele vyrostla. Matka si neustále na něco stěžovala, nadávala a byla nešťastná. Isabele to vnímala tak, že je to její chyba.

Když se jednou Isabele dostala k doktorovi, zjistila, že váží 39 kg. To jí vystrašilo, myslela si, že je strašně těžká, protože neustále slyšela svoji matku, jak si stěžuje, že musí tahat těžké, 35 kg plynové láhve. Potom se tedy Isabele rozhodla, že musí zhubnout, přestala úplně jíst.

Když se Isabele později od tyranské matky odstěhovala, ani potom od ní neměla klid. Matka jí neustále volala, vyhrožovala jí a bránila jí navštěvovat psychologa.

Když si Isabele všiml v jedné divadelní hře fotograf, stala se slavnou. Nafotila fotky a navštěvovala televizní pořady, kde mluvila o svém boji s anorexií.

Kniha se čte velmi dobře a pocity anorektické dívky jsou zde popsány dost podrobně. Bohužel, dva roky po napsání této knihy Isabele svůj boj s anorexií prohrála a ve svých 28ti letech zemřela.

Vegetariány vedou k odmítání živočišných produktů různé
důvody. Jedním z nich je přesvědčení, dalším etika, jiným zase náboženství.
Mnozí z nich zarytě tvrdí, že žijí zdravým životním stylem. Je to ale pravda?

V České republice je podle výzkumů kolem 2% vegetariánů, což
je asi 200 000 lidí. Pro srovnání, v Německu je to kolem 8%. Faktem též je, že
v ČR přibývá stále více vegetariánských restaurací a vegetariánská
kuchyně se stává obecně oblíbenější.

Lidi, kteří omezili nebo úplně přestali jíst živočišné
produkty pak tvrdili, že se cítí lépe, že se jejich zdravotní stav zlepšil
a nemají např. potíže s trávením. Nesporným faktem je, že vegetariány mnohem
méně postihují infarkty a potíže se srdcem. Díky přísunu vlákniny a
živočišných tuků nemívají v takovém množství rakovinu tlustého střeva a
konečníku. Mimo to i zhoubné nádory u vegetariánů nebývají tolik časté a netrpí
tolik obezitou. Z těchto hledisek se zdá, že vegetariánství lidskému zdraví
prospívá, ale…

Bezmasé pokrmy nemusí být nutně zdravé!

Je otázkou, zda všechny výše popsané přednosti a výhody
vegetariánství, můžete připsat odmítání masa? Odpověď asi není jednoznačná, ale
lze říci, že ne. Vegetariánství totiž úzce souvisí s celkovým životním
stylem, který je zkrátka zdravější. Vegetariáni obvykle vyznávají filozofii,
která je bližší přírodě, sestavují si zdravý jídelníček, obvykle jsou nekuřáci
nebo abstinenti, chodí na procházky apod. Lidi, kteří konzumují maso se
na druhé straně vystavují jeho nezdravé úpravě smažením či konzumaci
uzenin atd. Platí také to, že jídlo připravované při vysokých teplotách může
být nezdravé, což obzvláště platí pro maso. Při takovéto úpravě se uvolňují
oxidanty, z nich 1/10 naše tělo vstřebává.

Z výše popsaných fakt rozhodně nelze vyvodit závěr, že
pokud nebudete jíst maso, budete zdravější! Vegetariánství totiž
doprovází další skutečnosti, které mají vliv na zdraví člověka.

To, že ze svého jídelníčku zcela odstraníte maso s sebou může
přinést řadu negativ. Vegetariáni, kteří se neobeznámí s výživovou
hodnotou potravin, se vystavují zdravotním potížím. Je totiž pro lidské tělo
důležité nahradit maso, které obsahuje proteiny, jiným produktem, který
proteiny a vitamíny obsažené v masu také obsahuje.

Riziko nedostatku proteinů

Živočišné produkty jsou zdrojem proteinů. Jedná se o ryby,
maso, bílek či mléčné výrobky. Z biologického hlediska jsou velmi hodnotné,
jelikož obsahují všech devět základních aminokyselin.

Zdroji proteinů jsou také rostlinné produkty, jako
např. semena, luštěniny, zrní nebo ořechy. Ve srovnání s masem ale
rostlinné produkty neobsahují potřebné množství jedné či více základních
aminokyselin. Z biologického hlediska jsou jakýmsi polotovarem, takže nejsou
schopny zaručit příjem základních aminokyselin. Pokud je ale konzumujeme ve
správném množství a ve vhodné kombinaci, mohou alespoň vytvořit
jistou náhradu základních aminokyselin za plnohodnotné proteiny, obsažené v
živočišných zdrojích.

Následek takto nevyvážené stravy je pak nedostatek základních
aminokyselin. Ty tělo ale potřebuje, a tak se je snaží získat požíráním sebe sama,
což vede až k proteino-energetické podvýživě. Příznaky jsou ztráta váhy,
podvýživa nebo snížená imunita.

Další rizika vegetariánství

Mezi další rizika vegetariánství patří např. nedostatek železa
a zinku, vitamínu A, D a B12, nedostatek tukových kyselin
atd. Pokud nadměrně konzumujete uhlovodany, můžete mít problémy s
obezitou, dostat cukrovku, mohou vás postihnout problémy se srdcem a v krajních
případech tento problém vede i k rakovině.

Závěrem lze říci, že vegetariánství coby přesvědčení, může
znamenat zdravý životní styl a obecně může být zdraví prospěšné,
ovšem pouze při dodržování určitých zásad a nahrazování vitamínů,
obsažených v živočišných produktech, jinými produkty s obsahem těchto vitamínů.

Že jste o této dietě ještě neslyšeli? Není divu, tato dieta je u nás trendem teprve několika posledních měsíců. Přesto se u nás v poslední době začíná hojně rozmáhat.

Podstata krabičkové diety

Podstata krabičkové diety je jednoduchá. Vy sami si jídlo nepřipravujete ale necháte si jej doručit až do domu. Na každý den dostanete jídlo rozdělené do 5ti krabiček. Tedy snídani, dopolední svačinku, oběd, odpolední svačinku a večeři. Tato strava je pro každý den sestavována tak, aby byla optimálně vyvážená. Obsahuje tedy doporučené množství bílkovin, vlákniny, sacharidů a tuků. Toto složení by mělo být vhodné pro váš organizmus a optimální pro zdravé hubnutí.

Jak na to?

Pokud zadáte do internetového vyhledavače slovní spojení “krabičková dieta”, najde vám internet konkrétní firmy, které se touto dietou zabývají a můžete si u nich krabičkovou dietu objednat. Na stránkách těchto firem najdete například jídelníček, ukázky jídel a samozřejmě i ceník. Dále zde často najdete na výběr i z několika programů, podle toho, jestli chcete hubnout, váhu si pouze udržovat, nebo jestli žijete hodně aktivním životem a vydáváte tak velké množství energie.

Výhody krabičkové diety

Tato dieta nabízí spoustu výhod. Jak už bylo výše řečeno, dostáváte tak dokonale vyváženou stravu, za kterou bude váš organizmus vděčný. Další výhodou je úspora času. Nemusíte se již zabývat složitou přípravou zdravých jídel. S tím souvisí i samotná příprava, snad každý z nás při vaření ochutnává a díky tomu sní větší množství jídla, než si sám uvědomuje. Při krabičkové dietě vám toto nehrozí. Jako poslední významnou výhodu bych jmenovala úsporu peněz. A to především v případě, kdy žijete sami. Jistě víte, jak neekonomické je vařit pro jednoho a při vaření do zásoby zase riskujete zkažení jídla. Při krabičkové dietě vám toto nehrozí.

Nevýhody krabičkové diety

Bohužel ne na všech místech naší republiky je k dispozici rozvážka těchto jídel. Pokud bydlíte ve větším městě nebo poblíž něj, nebudete mít s hledáním dodavatele krabičkové diety problém. Pokud ale bydlíte v nějakém odlehlém koutě naší republiky, je možné, že se v okolí žádná firma nabízející tyto služby nenachází. Další nevýhodou je to, že ve skutečnosti vlastně nevíte, jak bylo jídlo připravováno. Jestli je opravdu tak zdravé a jestli skutečně obsahuje uvedený počet kalorií.

Zkuste si to sami

Rádi byste krabičkou dietu taky zkusili, ale nemáte k těmto firmám přístup, nebo vám to přijde přece jen moc drahé? Zkuste to sami! Každý den ráno, nebo lépe předešlý den večer si připravte jídlo na další den. Snažte se přitom dodržovat optimální velikost porcí a doporučené množství živin. Nemusíte potom jídlo řešit během dne a nebude vás to svádět k nadbytečnému mlsání.

Na jaké partie se na začátku zaměřit?

Ženy obvykle začínají s posilováním partií, které jsou
nejproblematičtější, tzn. boky, břicho, zadek. Je ovšem třeba si uvědomit, že
správné cvičení by mělo být zaměřeno komplexně na celé tělo. Logicky tím
potlačíte svoje rizikové partie a zvýrazníte ty, které považujete za vaše
přednosti. To znamená, že by se ženy měly pro začátek zaměřit nejen na
rizikové, ale i na opomíjené partie, jakými jsou ruce, ramena či záda. Pro ženy
bude možná překvapením, že jedny z nejdůležitějších jsou zádové svaly kolem
páteře.

Trenér, video či rada známého

Nejlepší pro začátečnice je využít možnosti rady zkušeného
trenéra. Ten by vám měl správně poradit na jakých strojích začít cvičit nebo
jaké cviky praktikovat. Za trenéra se ale platí a pokud nemáte takové možnosti,
abyste si trenéra mohly dovolit, zkuste požádat o radu někoho, kdo už do
posilovny chodí. Další možností jsou instruktážní videa či fotky, ovšem jejich
nevýhoda je, že je můžete špatně pochopit nebo nejsou dostatečně vysvětlující.
Mnohé z videí se také zaměřují na cviky pro zkušené nebo pokročilé, ale ne pro
začátečníky.

První hodiny v posilovně

Přibližně během prvních dvou měsíců byste měly pozornost
věnovat hlavně zpevnění střední části těla. Cviky by měly být zaměřeny na
oblast břicha a mezilopatkové svalstvo. Neopomíjejte ani zádové svaly a
vzpřimovače. Pro začátek také věnujte pozornost zadní části stehen, prsním
svalům apod. A jak by měly tyto cviky být intenzivní? Pokud budete mít tu
možnost, ideální je trénovat v posilovně cca 3x týdně a zmíněným partiím
věnovat dva cviky, které opakujte ve dvou až třech sériích po deseti až
patnácti (vždy záleží na vašich možnostech). Tyto první hodiny v posilovně vám
možná budou připomínat spíš lehkou rozcvičku. Buďte si jistá, že skutečně tak
by to mělo být! Vaše první hodiny by se rozhodně neměly podobat kulturistickému
tréninku!

Vlastní trénink

S kondičním tréninkem, zaměřením na posilování těla, začněte
až po absolvování výše popsaného “protahování“. Jako začátečnici vám
budou týdně stačit tři návštěvy posilovny. Ideální je začít v pondělí,
pokračovat ve středu a končit v pátek. Úterý a čtvrtek budou mít vaše svaly
příležitost se zregenerovat. Pokud se vám tato doba zdá krátká, uvědomte si, že
denním cvičením se hned na začátku příliš vyčerpáte a cvičení by vás nakonec
mohlo přestat bavit.

Co se týče samotné doby cvičení, ideální je 1 hodina, max.
1,5 hodiny. Více jak 90 minut se začátečnicím rozhodně nedoporučuje.
Začátečníci potřebují delší dobu pro regeneraci než vytrénovaní sportovci, a
proto je dobré snažit se trochu odpočívat i mezi cviky. Nesnažte se přepínat a
zbytečně přetěžovat! V konečném důsledku takové cvičení má stejně negativní
dopad!

Pro začátek určitě
stačí změnit některé svoje návyky, např. místo jízdy výtahem vyjít do patra
pěšky, párkrát za den si vyběhnout schody, nevozit se na eskalátoru, víc se
procházet a aspoň pár minut denně věnovat cvičení. Dokonce i chůze v botách na
podpatcích posiluje stehna!

Sportujte!

Snažte se více sportovat!
Na posílení stehenních svalů stačí např. běhání, plavání, poskoky na místě a
samozřejmě jízda na kole či inline bruslích. Naplánujte si proto třeba
víkendovou aktivitu s kamarády!

Nejideálnější je
nezaměřovat se na jeden sport či aktivitu a střídat je. Jeden den věnujte
vytrvalostním cvikům, další posilovacím nebo protahovacím…nebo je střídejte
během dne. Naplánujte si třeba návštěvu bazénu, lekci zumby, choďte večer běhat
nebo skákejte přes švihadlo!

Cvik č. 1: Výpady

 Výpady jsou jedny z nejzákladnějších cviků na
posílení stehen. Zároveň jsou mimořádně účinné! Nejideálnější je cvičit je s
činkami nebo s plnými plastovými láhvemi.

Cvik se provádí tak, že jednou nohou vykročíme
dlouze vpřed, a to tak, že se kolenem druhé nohy dotýkáme země. Činky (láhve)
držte stále u těla a tělo nechte vzpřímené. Vydržte takto pár vteřin a pak cvik
opakujte zase pro druhou nohu. Celkově si výpady můžete zopakovat cca 30x denně
na každou nohu.

Cvik č. 2: Přinožování

K tomuto cviku budete potřebovat jednoduchou podložku,
položenou na zemi. Lehněte si na ni na bok a loktem se opřete o zem. Nohy
pokrčte a tu horní zvedejte nahoru a dolů. Dbejte na to, aby se při cvičení
pohybovala pouze noha, nikoli jiná část těla. Cvik opakujte desetkrát a pak
nohy vystřídejte. Pro začátek tento cvik můžete opakovat 30-50x na každou nohu.

Cvik č. 3: Dřepy

Dřepy představují cviky, které určitě zná každý z
vás! Jedná se také o velmi účinný cvik, a přitom maximálně jednoduchý. Navíc
nabízí mnoho variant, jak jej provádět!

Dřepy můžete provádět např. s předpaženýma rukama,
nebo je složte na hruď, dá se cvičit i s činkami apod.

Pokud chcete pomocí dřepů posilovat vnitřní stranu
stehen, stačí se trochu rozkročit a z této polohy pak zkusit udělat dřep.

 Dřepy opakujte dle vašich možností, ale pro
začátek vám bude stačit 30 dřepů denně. Pokud ucítíte velký tlak na stehna,
dejte si přestávku a odpočiňte si.

Cvik č. 4: Kývání

Kýváním se dají posilovat nejen stehna, ale i
hýžďové svaly. Klekněte si na podložku a opřete se o lokty. Jednu nohu protáhněte
dozadu nebo ji pokrčte do pravého úhlu. Pak s touto nohou kývejte směrem nahoru
a dolů. Pohyb byste měli cítit hlavně v hýžďových svalech.

Cvik č. 5: Obrácené přinožování

Obrácené přinožování je ze všech popsaných cviků
nejúčinnější, ale zato nejnáročnější. Lehněte si na bok na podložku. Nohu,
která spočívá nahoře, pokrčte a položte před tu spodní. Směrem nahoru a dolů
začněte pohybovat spodní nohou. Spodní nohu mějte pořád nataženou a hýbejte s
ní tak moc, dokud vám to půjde.

Udělejte 10 cviků a pak totéž opakujte s druhou
nohou. Pro začátek zkuste zvládnout 30-40 cviků na každou nohu s přestávkami po
deseti cvicích.

Odborníci tvrdí, že hudba je základem zumby. Hudba má totiž
během cvičení navodit situaci, při které každý z účastníků prožívá a cítí hudbu
tělem. Zumba proto není jen cvičením prvků, které si předem připravíte a
natrénujete. Naopak vám dává možnost ztvárnit vaše pocity z dané hudby. Ta by
měla být pečlivě vybírána.

Měli-li bychom vám přiblížit klasickou lekci zumby, laik by
jistě řekl, že se podobá tanečnímu vystoupení. Základní lekce trvá něco kolem
hodiny a hraje na ní hudba v latinsko-amerických rytmech. Setkat se samozřejmě
můžete s jakoukoli rytmickou a rychlou hudbou, která je pro cvičení zumby také
vhodná. V poslední době se do hudby na zumbu vkrádají i prvky hip hopu. Setkat
se ale můžete s lecčíms- rock ´n rollem, tangem, salsou, twistem apod. Hudba na
zumbu vlastně není nijak limitovaná, ale důležitým a nezbytným prvkem je rychlý
rytmus, který má v prvé řadě motivovat k výkonu, tedy cvičení.

Hudbu na zumbu vybírá sám cvičitel. Dá se říci, že ze tří
čtvrtin se jedná o latinsko-americkou hudbu.

Lekce zumby je většinou hudebně koncipována tak, že první dvě
až tři skladby by se měly postarat o rozproudění krve v žilách cvičících. Měli
by se během nich rozehřát a navodit tu správnou náladu. Následuje hlavní část
lekce, čítající asi 7-10 skladeb, při které se nejvíce pracuje s tělem a cvičí.
Tato část je pro tělo samozřejmě nejnáročnější. Závěr cvičení je věnován dvěma
až třem skladbám, které by zase měly tělo pomalu zklidnit. Každý z cvičitelů si
však své hodiny koncipuje jinak a každému vyhovuje něco jiného.

Vzhledem k všeobecné oblibě tohoto sportu a specifiku výběru
hudby už v dnešní době najdete plno kompilačních CD s hudbou na zumbu. Ty se
vám třeba mohou stát společníkem při vašich soukromých domácích hodinách zumby!

Jaké konkrétní skladby se dají ke cvičení zumby použít?
Cvičit můžete např. na:

–        
Gangnam Style

–        
Get it started- Warm up

–        
Parrapa

–        
Mambo Tequila

–        
Booty shake

–        
Baila mi son

–        
Balada Boa- Gusttavo Lima

–        
New day

–        
Contestame el telefono

–        
Beto- Crazy love

–        
Dueno de nada

Každé hubnutí, stejně tak jako přibírání na váze, s sebou
přináší řadu rizik. Většina z nich se dá eliminovat už v začátcích, ale musíte
vědět jak. Velkou nutností je znát své tělo a své meze a možnosti. Každý extrém
je chybou! Hubnout by se mělo především podle vlastních pocitů, a pokud vám
něco vadí nebo nesedne, dělá špatně apod., rozhodně s tím nepokračujte! Za to
nestojí žádná z diet. Je lepší dietu na pár dní (nebo úplně) odložit, než se
dostat do extrému, ze kterého pak už není návratu.

Následující článek se vám pokusí přiblížit některá rizika
hubnutí či přibírání.

Povolená kůže, strie

Strie, drobné jizvičky na pokožce, doprovázejí spíše
přibírání, kdežto kůže je povolená následkem rychlého hubnutí. Proto je nutné
mazat pokožku vhodnými krémy, a to nejlépe po celém těle nebo alespoň v
rizikových partiích, tedy v oblasti stehen nebo břicha. Tímto by se měli řídit
lidé, kteří rychle přibudou. Jejich kůže se totiž nestíhá adaptovat na tak
rychlou změnu a následkem toho praská. Výsledkem jsou pak nevzhledné dolíčky,
žilky a strie. Tento problém ale souvisí také s hubnutím, a to z hlediska
případu, kdy během hubnutí náhle onemocníte, nebudete moci cvičit a rychle
přibudete na váze.

Jo-jo efekt

Termín jo-jo efekt zná snad každý. Je pravděpodobně
nejčastějším problémem, který hubnutí doprovází.

Jedná se o stav, kdy se neustále opakuje zvyšování váhy a
hubnutí. Doprovází většinou snahy člověka, který drží radikální a drastickou
dietu, tzn. takového, který chce během krátké doby co nejvíce zhubnout. Tyto
“hladovky” žádné tělo nevydrží příliš dlouho a reaguje na ně tak, že
pokud zaregistruje sníženou dávku všech živin, vezme si z nich i to málo a
schová si je do zásoby. Následně se zpomaluje metabolismus. Při dalším pokusu o
hubnutí budete muset vynaložit mnohem více sil! Při hladovkách totiž hubnete
spíše svalovou hmotu a přicházíte o vodu, ale ne o tuky. Při následném najetí
do normálního režimu naopak zase přibíráte tuky, ale nikoli už svalovou hmotu.

Pocit hladu a bolesti břicha

Pokud vaše snahy o hubnutí doprovází pocity hladu a bolesti
břicha, zkuste je zahnat ovocem nebo zeleninou!

Bulimie a mentální anorexie

Bulimie a mentální anorexie jsou poruchy příjmu potravy.
Každá spočívá v něčem jiném, ale obě tyto nemoci mohou být bez včasné léčby
smrtelné.

 

Dalšími možnými riziky rychlého hubnutí je např. steatóza
jater nebo žlučníkové kameny.

Nabídka náhražek masa je docela
pestrá a nejen vegetariáni mají z čeho vybírat!

Sójové maso

Sójové maso zná snad opravdu každý
a každý ho taky alespoň jednou v životě zkusil ochutnat. V podstatě tento
výrobek nemá žádnou chuť, a tak je třeba ho vhodně upravit a zpracovat.
Díky některým úpravám ho dokonce ani nerozeznáte od skutečného masa a naproti
tomu některé špatné úpravy vám ho dokonale zhnusí.

Hlavní složkou k výrově sójového
masa jsou sójové boby. Mají 30% obsah přírodní bílkoviny–
sójového proteinu. Právě tato složka má vysoký obsah aminokyselin, takže
je velmi vhodná jak pro vegetariány, tak i např. pro sportovce. Sójové boby
jsou při zpracování mlety a následně dehydratovány. Následuje další zpracování,
jehož výsledkem je extrahovaný protein světle hnědé barvy. Ten se pak ještě
aromatizuje a obarvuje. Na současném trhu můžete koupit sójové maso v podobě
plátků, nudliček, kostek nebo granulátu.

Díky tomu, že sójové maso je bezlepkové,
hodí se i pro bezlepkovou dietu. Má vysoký obsah vápníku, obsahuje
vitamíny A, B, E, železo, má v sobě minimální množství tuku
a velké množství bílkovin.

Rostlinná uzenina

Rostlinná uzenina je bohatá
především na rostlinné bílkoviny a díky svému složení je dokonalou
náhražkou masných uzenin. Její vzhled i vůně a chuť připomínají skutečnou
uzeninu.

Rostlinná uzenina se vyrábí z pšeničné
bílkoviny, má v sobě rostlinné oleje, bramborový škrob, kukuřičný škrob,
derivát mořské řasy či kokosový tuk. Např. rostlinná uzenina Salve Natura
obsahuje jen pouhé 2% sóji a díky tomu, že obsahuje jen nepatrné množství
sacharidů, mohou ji také diabetici. Hodí se i pro redukční diety, protože má
nízkou kalorickou hodnotu a velmi malé množství soli.

Tofu

Sýr tofu je vlastně výrobkem ze
sóji. Jeho výroba probíhá vysrážením sójového mléka a má velmi
dlouhou historii. Znali ho už ve staré Číně v době před dvěma tisíci lety.

Je velmi výživný a  dobře stravitelný. Má vysoký obsah
bílkovin, nízký obsah sacharidů a tuků. Dobře nahrazuje maso a hodí se též
jako dietní potravina. Obsahuje vápník, hořčík, vitamín E a B a má v sobě velké
zastoupení nenasycených mastných kyselin.

Tempeh

Tempeh pochází z Indonésie a jeho výroba probíhá fermentací sójových bobů, a to až do zakouřené specifické chutě,
přirovnávané k chuti oříšků. Dá se smažit nebo marinovat, podává se v polévkách nebo k těstovinám.

Obsahuje vitamíny B12, B16 a další vitamíny této řady. Obsahuje železo, zinek a bílkoviny. Obsahuje též plíseň blahodárně působící na člověka.

Seitan

Rostlinná bílkovina seitan se vyrábí vymýváním škrobu z pšeničné mouky. Následně se dá vařit ve vodě se zeleninou, kořením nebo sójovou
omáčkou.

Hodně záleží na tom, zda je seitan vyráběn podle tradičního receptu.
Pokud ano, obsahuje v sobě cenné
vitamíny a minerály. Má v sobě také
velké procento bílkovin a obsahuje
lepek.

Seitan se dá všestranně využít. Chuťově se hodně podobá masu, ale
příprava vám nezabere tolik času jako u masa. Můžete ho jak upéct, tak podusit
či upravit smažením. Dá se usmažit jako řízek, můžete ho přidat do guláše nebo
ho použít na špíz místo masa.

Vegetariánská a chutná snídaně se dá ve většině případů
připravit ze surovin, které má obvykle každý doma, ale jejich kombinace ho
třeba nenapadne.

Toasty s medem

Sladká snídaně v podobě toastů s medem vám pro začátek dne
dodá energii! Snad každý vegetarián má doma celozrnný chleba. Plátky potřete
máslem a medem (stačí 1 lžička), posypte nasekanými oříšky, které předtím
můžete opažit na pánvičce- toasty jsou pak chutnější! Plátky chleba vložte do
toastovače a zapečte. Tato teplá vegetariánská snídaně vám určitě zachutná!

Teplé dušené ovoce

Také tento recept je nenáročný, nezabere vám víc jak pár
minut a suroviny na něj jistě najde v ledničce každý z vás! Podstatou receptu
je ovoce, např. hrušky, jablka, banány, broskve, meruňky,…zkrátka podle vaší
chuti. Ovoce nakrájíme na drobné kousky a osmažíme na pánvičce na troše másla.
Poté přidejte med, pokud máte, tak i trochu ovocné kompotové šťávy a poduste,
dokud není ovoce měkké. Ke konci přidejte skořici a podle libosti cukr.

Zelenina s vejci

Na tento recept budete potřebovat zeleninu dle chuti, např.
pórek, papriku, rajče, hrášek, atd. K tomu asi 2-3 vejce a olej, nejlépe
olivový. Kdo má rád, může přidat i mozzarelu. Zeleninu si nakrájíme nadrobno a
osmahneme na oleji do křupava. Rozšleháme si vejce, lehce je osolíme a zalijeme
jimi osmaženou zeleninu. Podle chuti můžete přidat i čerstvé bylinky.

Podávejte teplé buď bez přílohy nebo s opraženým celozrnným
chlebem.

Banány s kokosem

Na tento recept budete potřebovat banán, rozinky, strouhaný
kokos a oříšky. Rozinky si můžete namočit den předem do vody, ale není to
nutné. Dva banány rozmačkejte a zasypte strouhaným kokosem, přidejte rozinky a
oříšky. Vše promíchejte.

Tato studená vegetariánská snídaně se může podávat i s
čokoládovými hoblinkami, kakaem nebo jogurtem či kukuřičnými lupínky.

Műsli jogurt s ananasem

Oloupaný ananas nakrájíme na malé kostičky a nasypeme do
misky. Pak přidáme műsli a med podle chuti. Vše dobře promícháme a přidáme bílý
jogurt.

Tento domácí ananasový jogurt můžete vylepšit dle chuti např.
čokoládovými hoblinkami, rozinkami apod.